OpenEye2016
OpenEye 2016 je cyklus přednášek hostujících teoretiků, umělců a pedagogů na témata současného umění a nových technologií. Přednášky jsou určeny pro studenty FAMU, studenty jiných vysokých škol a pro veřejnost. Konají se v anglickém jazyce, nebo jsou tlumočeny do angličtiny.
FAMU, Smetanovo náb. 2, Praha 1
Učebna U1, 1. patro (není-li uvedeno jinak).
Pořádá FAMU — Katedra fotografie
a Centrum audiovizuálních studií.
www.famu.cz
Středa 17. 2. 19:00
Jan Zálešák – Před apokalypsou
Přednáška představí výstavní projekt v procesu zrodu – konkrétně výstavu Apocalypse me, která bude zahájena 2. března 2016 v Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem. Bude zaměřena na reflexi procesu kurátorské práce, na trvale přítomné napětí mezi tématem výstavy (kurátorskou intencí) a uměleckými díly (uměleckými intencemi). Tematická výstavba výstavy bude představena jako proces, který není ani 14 dní před jejím zahájením zcela ukončen. Představena budou dílčí témata zahrnutá v kurátorské koncepci, jako je „ontologický obrat“ v antropologii a filosofii nebo aktuální diskuze o antropocénu; důraz bude kladen na příklady aktuální umělecké praxe, v níž tato témata rezonují.
Jan Zálešák (narozen 1979) je vysokoškolský pedagog, kurátor a příležitostný kritik. Publikoval knihy Umění spolupráce (2011) a Minulá budoucnost (2013) a ve spolupráci v Janem Brožem knižní extenzi stejnojmenné výstavy SSSSSS (2014). Je autorem tematických výstav Vzpomínky na budoucnost II (Dům umění města Brna, 2013), Moving Image (Futura, 2010) nebo Horká linka (Galerie Václava Špály, 2010).
Středa 2. 3. 19:00
Tomáš Dvořák – Životní formy personifikace
Odvalíme-li ze země kámen, najdeme pod ním zvláštní formu života: heterogenní systém tvořený směsí minerálních a organických prvků od bakterií a plísní až po žížaly. Odvalíme-li současné kritiky antropocentrismu (přístupy typu posthumanismu, transhumanismu, nového materialismu či objektově orientované ontologie), najdeme pod nimi zvláštní formu personifikace: neživé a nelidské entity se tu stávají svého druhu „osobami“ obdařenými nároky, právy, záměry či vůlí. Nejčastější podobou této nové personifikace je snaha “dát věcem hlas”. Neživé předměty, organismy různých říší, chytré technologie, ale i sociotechnické organizace typu institucí a korporací či procesy a jejich infrastruktury jako je trh, veřejné mínění či globální oteplování přitom nepromlouvají samy o sobě, nýbrž jsou zastupovány a interpretovány konkrétními skupinami aktérů, kteří promlouvají v jejich jménu a tak je uvádějí v život. Přednáška představí historický vývoj kulturních technik personifikace, jejich význam pro naše chápání rozdílů mezi živým a neživým, lidským a nelidským a důsledky tohoto rozhraničení pro současné podoby umění, vědění a politiky.
Tomáš Dvořák se věnuje výzkumné a pedagogické činnosti v oblastech teorie a dějin fotografie, médií a vizuální kultury na Katedře fotografie FAMU a filosofii a dějinám vědy ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Publikoval mj. Sběrné suroviny: texty a obrazy nedávné minulosti (2009), Kapitoly z dějin a teorie médií (2010), Současné přístupy v historické epistemologii (2013), Temporalita (nových) médií (2016).
Středa 16. 3. 19:00
Pedro Maia – Autorská přednáška
Čtvrtek 17. 3. 20:00
Pedro Maia – Projekce
Kino Ponrepo, Bartolomějská 11, Praha 1
Portugalský, v současnosti v Berlíně aktivní filmař Pedro Maia (narozen 1983) patří ke generaci tvůrců, kteří v prostředí nezávislých filmových „labů“ s téměř alchymistickým zaujetím prozkoumávají chemické procesy vzniku obrazu. Jeho filmy překypují netradičními barevnými posuny, podprahovými záblesky světla, zpřítomňují a vizuálně rozvíjí samotnou přítomnost filmové materie. Maia vychází z letité tradice rukodělného filmu, která v pojetí soudobých tvůrců již dávno opustila radikální pozice kritiky filmového média a pohybuje se spíše v prostoru mediální archeologie, doprovázené remediací filmových kvalit do digitálního prostoru. Kromě filmů na formátech 8 a 16mm Maia vytváří instalace a performance, ve kterých pomocí aparátů vlastní konstrukce zasahuje do mechanismů projekce. V posledních letech se stal jedním z nejvyhledávanějších „analogových VJs“, mimo jiné vytvořil koncertní projekce pro Vessel, Shxcxchcxsh, Panda Bear, Lee Ranalda, Fennesze, Demdike Stare, Tropic of Cancer a další.
Autorská přednáška na FAMU bude exkurzem do jeho laboratorní práce v domovském labu LaborBerlin a o evropské iniciativě ReMi, která usiluje o udržení znalostní báze práce s filmem na principu komunitní praxe. O den později osobně uvede Maia výběr ze svých posledních filmů v kině Ponrepo.
Pondělí 4. 4. 19:00
Geoffrey Batchen – In Absentia: Politické interpretace bezkamerové fotografie
Jak může fotografie, která zjevně nezobrazuje nic příznačného, říci něco podstatného o světě, který obývá? Jak může fotografie, která reprezentuje, avšak nezobrazuje danou situaci vypovídat něco o její dějinném ukotvení? Tato přednáška se bude snažit nastínit odpovědi na politické aspekty fotografie na příkladu snímků vytvořených bez použití kamery mezi 30. léty 19. století a současností. Bezkamerová fotografie je ze současného pohledu vlastně vždy politickou: její optická a fotochemická pravidla jsou založena na zpochybňování a přehodnocování zažitých a politicky ustálených hodnot. Její vytváření navrací fotografii ze světa globálního kapitalismu, bezbřehé ekonomie a masového vykořisťování zpět do sféry unikátního, ručně provozovaného řemesla. Avšak ani tyto fotografie nejsou nevinné – jejich obraz je založen na procesech toxických, radioaktivních, enigmatických, násilných a obecně nebezpečných. Nelze je ani považovat „abstraktní“. Tato přednáška se pokusí osvětlit, jak bezkamerové fotografie nově definují povahu fotorealismu a jak mohou zaujímat roli politického aktéra.
Profesor Geoffrey Batchen vyučuje dějiny umění na Victoria University ve Wellingtonu na Novém Zélandě, specializuje se na historii fotografie. Je mimo jiné autorem knih Each Wild Idea: Writing, Photography, History (2001), Forget Me Not: Photography and Remembrance (2004), William Henry Fox Talbot (2008), What of Shoes? Van Gogh and Art History (2009), Suspending Time: Life, Photography, Death (2010) a More Wild Ideas (2015). Editoval sborníky Photography Degree Zero: Reflections on Roland Barthes’s Camera Lucida (2009), je spolueditorem Picturing Atrocity: Photography in Crisis (2012). V dubnu tohoto roku bude zahájena jeho výstava Emanations: The Art of the Cameraless Photograph (Govett-Brewster Gallery, New Plymouth), při této příležitosti vyjde i stejnojmenná kniha v nakladatelství Prestel.
Středa 13. 4. 19:00
Michal Rataj – Malovat zvukem
Zvuk jako médium budující prostorové obrazy – to je linie, která prochází v posledních letech různými polohami tvorby Michala Rataje. Objevuje se v rozhlasových pracích, akusmatické hudbě i živých zvukových koncertech. Autor představí výběr děl z posledních let a prakticky demonstruje grafický tablet jako interaktivní hudební nástroj tak, jak jej používá v poli mezi gestem lidské ruky a zvukem vznikajícím v reálném čase. Michal Rataj také představí aktuální umělecký výzkum na katedře skladby, jehož se v posledních letech účastnili jak studenti hudební, tak i filmové fakulty.
Michal Rataj (narozen 1975) je hudební skladatel, producent, vysokoškolský pedagog. Vystudoval muzikologii na FF UK a skladbu na HAMU. Absolvoval studijní pobyty ve Velké Británii, Německu a USA. Jako skladatel se věnuje elektroakustické a instrumentální hudbě, je autorem dvacítky filmových hudeb a stovky zvukových realizací rozhlasových her. Pracoval jako hudební režisér a producent v Českém rozhlase. Od roku 2003 je producentem pořadu Radioateliér zaměřeného na progresívní formy současných akustických umění. Je docentem na katedře skladby HAMU a vyučuje na NYU Prague.
Středa 20. 4. 19:00
Piotr Tkacz – Architektonické partitury
Čtvrtek 21. 4. 19:30
Piotr Tkacz – Koncert
Galerie AMU, Malostranské náměstí 12
Standardní hudební notace již mnoho let nedostačuje výrazovým potřebám soudobé hudby. To postupně vedlo k rozvoji alternativních forem zápisu, jako je grafická notace, text, nebo jejich kombinace. Přednáška v tomto kontextu představí kompoziční strategie Johna Cage, Romana Haubtenstock-Ramati, R. M. Schafera, Iannise Xenakise a Manfreda Werdera, dále pak vlastní Tkaczovy práce vycházející z architektonických plánů jakožto výchozího bodu zvukové kompozice.
Piotr Tkacz (narozen 1985) je polský improvizátor, podílí se na řadě hudebních projektů (spolupracoval mj. se Seijim Morimotem nebo Alicí Hui-Sheng Chang). Českému publiku se představil i v rámci Ostravských dnů nové hudby. Sólově vystupuje mj. jako Dj 2 Lewe Ręce. Jeho idiosynkratické sety, pojaté podobně ironicky jako jeho pseudonym, jsou mimožánrovými kolážemi spojujícími zdánlivě neslučitelné. Spolu se svým bratrem Mikołajem tvoří duo Radioda, pod touto hlavičkou se poslední tři roky věnují živé hře na radiové přijímače (album Rondo, 2013). Jeho texty o hudbě byly mimo jiné uveřejněny v časopisech HIS Voice, Czas kultury, Glissando, 2+3D, Dwutygodnik/Biweekly a Fragile. Pravidelně vystupuje na významných hudebních festivalech, mj. Animator, Musica Electronica Nova a další.
Středa 4. 5. 19:00
Filip Suchomel – Fotografie na Dálném východě v bodě 0: Počátky nového média v Číně a Japonsku v polovině 19. století
Přednáška představí prvopočátky fotografie na Dálném východě, její postupné etablování jako důležitého nástroje poznání dálněvýchodní společnosti. Autor se zaměří nejen na fotografii určenou pro zahraniční odběratele, jejímiž konzumenty byli především Evropané a Američané, kteří na Dálný východ přijížděli za obchodem, zábavou i jako pouzí cestovatelé, ale rovněž na první práce domácích tvůrců, kteří ve své tvorbě spojovali místní tradiční nazírání se západními importovanými principy.
Filip Suchomel je historik umění a japanolog. Ve své odborné práci se dlouhodobě věnuje studiu japonského a čínského užitého umění, grafiky, fotografie a vlivům umění Dálného východu na evropskou kulturu od 16. století do současnosti.
Pá 7. 10. 17:00 (tranzitdisplay)
Margarida Mendes, Jennifer Teets – The World in Which We Occur
Svět, v němž se vyskytujeme je cyklus událostí, který se odehrává živě, prostřednictvím telefonu. Obsahově se zabývá otázkami, k nimž se vyjadřují respondenti z celého světa. Cyklus pojednávající o otázkách moderního světa zakotvených v dějinách materiálna a neustálých změn i o relevantních vědeckých záležitostech propletených s politikou a formujících dnešní svět, vychází z dotazování a epistemického hledání. Na pražském setkání se bude diskutovat o pojmu underground. Potvrzenými hosty jsou Anna Tsing (profesorka antropologie, University of California v Santa Cruz), Kai Bosworth (geograf, doktorand v oboru geografie, University of Minnesota) a Stuart McLean (docent antropologie, University of Minnesota).
Akce se koná v rámci Fotograf festivalu v galerii tranzitdisplay, Dittrichova 9, P-2. www.fotografestival.cz
Margarida Mendes je autorka, kurátorka a lektorka působící v Lisabonu. V roce 2009 založila v Lisabonu projektový prostor The Barber Shop, kde pořádá semináře a rezidence věnované uměleckému a filozofickému výzkumu. Sama se zabývá prolínáním kybernetiky, filozofie, vědy a experimentálního filmu, zajímá se o alternativní metody výuky a politickou stabilitu, které se pokouší prosazovat v kolektivní praxi, dramaturgii a aktivismu.
Jennifer Teets je kurátorka, autorka, badatelka a performerka působící v Paříži. Je známá svým výzkumem sýru, bláta a keramiky terra-sigillata, jejich přerodu v materialitu a entitu a jejich schopnosti stát se něčím jiným, jakmile se ocitnou na výstavě nebo v eseji. Ve svém výzkumu a textech kombinuje dotazování se sociálními vědami, filozofií a kritikou fikce a v kurátorské praxi vychází z dotazování.
St 19. 10. 19:00
Petr Lupač – Na okraji digitální propasti: Internet jako sen, norma a monolit
Kdo a jak používá internet? Je jeho neužívání iracionální? Proč je představa digitální generace zavádějící? Internet je natolik obtížně uchopitelný a složitý technologický systém, že veškeré jeho vnímání i snahy o překročení tohoto pojmu představují razantní redukci. Přednáška uvede tři takové málo reflektované reduktivní modely – představy spojené s realizací projektu rozšíření počítačových sítí, vnímání internetu jako konformní praxe využívající spojitý globální virtuální prostor a normativní představu internetu jako technologie, kterou by „každý měl“ soukromě vlastnit a užívat v maximální možné míře. Zastřešující téma i centrální otázka přednášky reaguje na problém absentující imaginace jiných sociálních světů a kolonizace současnosti i budoucnosti.
Petr Lupač působí na katedře sociologie FFUK se zaměřením na obecnou sociologii, sociologii masových a nových médií a sociologii vědy a techniky. Zabývá se výzkumem sociální podmíněnosti současného technologického rozvoje, od roku 2013 se pak zejména ve spojení s pojmem „digital divide“, sociálních a politických aspektů nerovného užívání internetu. Výsledkem této práce je nedávná publikace Za hranici digitální propasti (2015), v níž si klade otázku, zda jsou neuživatelé internetu v současné společnosti znevýhodněni či zda jim v blízké době hrozí riziko sociálního vyloučení.
St 9. 11. 19:00
Patryk Grzeszczuk – This War of Mine
This War of Mine je netradiční počítačová indie hra uvedená na trh v roce 2014 polskou společností 11 bit studios. Její hlavní dějová zápletka je vedena z perspektivy civilistů uprostřed vrcholícího válečného konfliktu v průběhu obléhání Sarajeva v letech 1992-96. V době uvedení získala nejen nepřeberné množství mezinárodních cen, ale vyvolala kontroverzní reakce v hráčských komunitách i mainstreamových médiích. Člen vývojového týmu 11 bit studios Patryk Grzeszczuk představí během přednášky některé ze strategií spojených s uvedením hry na trh, včetně následných pozitivních i negativních společenských a politických dopadů.
11 bit studios je Varšavskou vývojářskou společností založenou v roce 2010. Jejím prvním titulem byla série Anomaly (Apple Design Award, 2011), největší průlom však zaznamenala po dvou letech příprav This War of Mine (2014), která pokryla náklady spojené s vývojem během prvních dvou dnů prodeje a od té doby udržuje čelní pozici na portálu Steam. Studio získalo za své tituly řadu významných cen, včetně Best of PAX, v tomto roce uvádí nový distopický titul Frostpunk s tématem přežití v post-apokalyptickém světě.
St 16. 11. 19:00
Zach Blas – Contra-Internet
Snad z důvodu nedostatečné imaginace je pro nás dnes přístupnější představa celoplanetární degradace přírody, než vize globální poruchy internetu. Umělecký projekt Contra-Internet (2014-) Zacha Blase je rozsáhlou instalací využívající běžná militantní gesta internetové subverze: globální šíření šifrovacích taktik, autonomní ad-hoc sítě a prostor dark netu. Jeho cílem je kritická dekonstrukce internetu jakožto hegemonického deskriptoru sítě i jako vrcholné arény politické kontroly a moci. Projekt dokumentuje a spekulativně rozvíjí globální síťové alternativy, s volnou inspirací v Preciadově Contra-Sexual Manifesto nahlíží na internet z feministické a queer perspektivy a s hackerským étosem hledá cesty, jak tyto přístupy politicky sjednotit.
Zach Blas je umělec a teoretik, působí na katedře vizuální kultury Goldsmith University of London. Zaměřující se na technologii a politiku minorit, jeho tvorba kriticky odráží témata technologické kontroly, biometrické a síťové hegemonie. Mezi jeho nejznámější práce patří kromě rozsáhlé performativní instalace Contra-Internet (2014-) a Facial Weaponization Suite (2011-14) v níž navrhuje kolektivní masky pro zamezení automatického rozpoznání obličeje. Blas je autorem řady studií, článků (DIS Magazine, Journal of Aesthetics and Protest, a d.), mj. The End of the Internet (As We Knew It) (2014) a knih Escaping the Face (2016) a Informatic Opacity: The Art of Defacement in Biometric Times (2016). Pravidelně vystavuje v širokém mezinárodním měřítku, v posledních letech mimo jiné ZKM, Karlsruhe; e-flux a New Museum, New York; Transmediale, Berlin a další.
St 30.11. 19:00
Megan Luke – Petrified Vision, Animate Wood: On the Photography of African Sculpture
Krátký film Chrise Markera a Alaina Resnaise Les statues meurent aussi (1953) byl krátce po své premiéře v Cannes zakázán. Důvodem, který přetrval až do pařížského necenzurovaného uvedení v roce 1968, byl jeho kritický postoj k evropské koloniální exploataci. Přednáška Megan Luke se zaměří na reprezentaci afrických artefaktů ve filmu Markera a Resnaise a na kontext jejich umístění v pařížském Musée de l’Homme a londýnském British Museu. Pokusí se tento film začlenit do dějin fotografické reprodukce, která vnesla africké umění do diskurzivního prostoru umění moderního. Dále pak poukáže na manipulace jeho specifických vizuálních konvencí, jež probíhala v součinnosti s rozvojem teorie modernistické plastiky a uměleckého primitivismu a na jejich další využití ve zpravodajství a etnografickém dokumentu.
Megan R. Luke je profesorkou umění a historie na University of Southern California. Je autorkou knihy Kurt Schwitters: Space, Image, Exile (2014), za kterou v roce 2015 obdržela cenu Roberta Motherwella, dále spolueditorkou publikace Photography and Sculpture: The Art Object in Reproduction (2017). V současnosti připravuje k vydání studii The Sculptural Surrogate: Reproduction and the Ritual Object, v níž zkoumá role reprodukčních technologií a materiálů ve vývoji moderních teorií a historií sochařství.
St 14. 12. 19:00
Aleš Svoboda – Umění podle algoritmu
Zcela nový typ strojů – počítače – se od svého vynalezení postupně prosadily ve vědě, výrobě i každodenním životě. Jak dopadl průnik umění a počítačové technologie? Počáteční naděje, vkládané do předpokládané intelektuální potence počítačů, postupně značně zastínila praxe okamžitého manuálního manipulování s digitalizovanými soubory. Nicméně linie hledání počítačové podpory samotného tvůrčího procesu se stále bohatě rozvíjí v řadě specifických disciplín „počítačového umění“, dnes označovaných jako počítačové generativní umění, umění umělého života, umění umělé inteligence a evoluční umění. Je takové umění v kontradikci se samotným smyslem umělecké tvorby, nebo cestou k jejímu dalšímu rozvoji?
Aleš Svoboda je výtvarný umělec, teoretik a kritik moderního a současného umění, který působí na Fakultě humanitních studií UK. Od počátku 80. let zapojoval do své tvorby počítač. Vystavoval na řadě individuálních i kolektivních výstav doma i v zahraničí, teoreticky se zabývá též dějinami počítačového umění, metakreativitou a uplatněním umělé inteligence a umělého života v umění.