User Tools

Site Tools


marshall_mcluhan

Marshall McLuhan

je jedním z nejvýznamnějších teoretiků masových médií a sociologů kultury. Zabýval se vlivem masmédií na myšlení a sociální kulturu. Narodil se 21.7.1911 v Edmontonu v Kanadě a zemřel 31.12. 1980 v Torontu.

Absolvoval obor literatura na univerzitě v Manitobě, roku 1943 získal v Cambridgi doktorát. Na univerzitě v Torontu, kde působil se setkal s historikem H. A. Innisem, který měl na jeho další směřování značný vliv. Vydal přes dvě desítky knih, z nichž nejznámější jsou The Gutenberg Galaxy: The Making of Typographic Man (1962) a Understanding Media: The Extensions of Man (1964). V oboru teorie médií se jedná snad o nejznámějšího autora, ačkoliv česky zatím vyšla jen kniha Jak rozumět médiím (1991) a rozsáhlý výbor z díla Člověk, média a elektronická kultura (2000), který bude předmětem mé recenze. Překlad knihy z anglického originálu Essential McLuhan u nás vyšel roku 2000 v nakladatelství Jota. Klade si za cíl seznámit čtenáře s McLuhanovými stěžejními koncepty. Obsahuje průřez autorovou tvorbou a představuje jeho technologicko-deterministický pohled na problematiku médií. Tvoří ji kapitoly z McLuhanových knih, samostatné články, studie, statě i rozhovory.

První oddíl nese název Kultura jako obchod. Obsahuje výběr z McLuhanových raných prací. Zabývá se zde reklamou, trhem zábavy a jejich splynutím s kulturou. Nejhodnotnější a informačně nejbohatší mi v první části přijde stať Postoje a podvody manažerské minulosti. Autor zde vychází z teze, že nové technologie postupně ovlivňují společenskou organizaci. Rozlišuje zde tři etapy lidské organizace, které podrobně postuluje v kapitole Tisk elektrická revoluce(viz níže).

Druhý oddíl Tisk a elektrická revoluce je psán hutnějším stylem a obsahuje více autorových konceptů než úvodní první část. Autor zde vykládá jak nové technologie a postupy (písmo, knihtisk, elektřina) proměňují společnost. Právě přechod k elektronickému věku a na něj navazující změna komunikačního systému představuje jádro McLuhanovy práce.

Důležitým pojmem této části jsou tzv. extenze smyslů. Tyto extenze vytvářené médii (viz níže) autor považuje narozdíl od lidských smyslů za uzavřené systémy s vlivem na sociální struktury. Dle těchto měřítek McLuhan rozlišuje vývoj lidstva na tři etapy. V prvním, kmenovém období (negramotnost), hraje hlavní roli mluvené slovo, tedy orální komunikace a holistické chápání světa. V následujícím moderním období kmenovost mizí. S fonetickou abecedou přichází specializace a lineární chápání času, dochází k proměně myšlení, oddělování smyslů a fragmentalizaci. Písmo odděluje vizuálno od ostatních smyslů, na rozdíl od řeči, která je syntézou všech smyslů.Podle McLuhana nástup tisku a vizuální kultury přispěl v západním světě ke vzniku celé řady trendů jako je demokracie, kapitalismus, nacionalismus apod. Poslední etapa elektronického věku rozbíjí individualismus a nastoluje vzájemnou společenskou závislost neboli tzv. globální vesnici. Ta představuje “návrat“ ke kolektivní, kmenové identitě, společnosti, jejíž členové jsou si díky technologiím mnohem blíže (vymizení prostoru a času).

Třetí oddíl knihy s názvem McLuhan ústně se věnuje jeho přednáškám a rozhovorům. Důležitou část tvoří rozhovor pro Playboy z roku 1969, který nabízí lineárnější styl než jsme u McLuhana zvyklí. Je přehledem jeho teorií o médiích, lidském pokroku a sociálních institucích. Je zde rozebrán jeho snad nejznámější výrok „the medium is the message“, který v nejčistší podobě odráží autorův technologický determinismus. McLuhan jím říká, že samotný obsah sdělení není tak důležitý jako médium, skrze které komunikujeme. Jinými slovy, sama média, která používáme, ovlivňují naše chápání a vidění světa. To sice umožňuje McLuhanovi studovat vliv komunikačních technologií nezávisle na jejich mediálním obsahu, zároveň to ale vyvolává kritiku, která považuje takový způsob za zjednodušující. Dle jeho kritiků média nejsou izolovanými entitami, proto nelze oddělovat jejich technologické působení od společenskohospodářských a politických vlivů.

Tato část obsahuje i McLuhanův text, ve kterém předkládá známé dělení médií podle jejich smyslových účinků na chladná a horká. Chladná média (televize, telefon) vyžadují od diváka vysokou míru participace a lze je charakterizovat jako nízkodefiniční, tedy takové kde si musíme část informací sami doplnit (vyžadují vyšší zapojení smyslů). Naproti tomu horká média (fim, rozhlas) jsou nízkoparticipační, jelikož jsou vysoce saturovány daty (vysokodefiniční).

Další část tohoto oddílu tvoří citáty z McLuhanových děl ve výběru Williama Kuhnse. Ty jsou přehledně rozděleny do několika kategorií a poskytují základní přehled o McLuhanových teoriích, jeho pohledu na jednotlivá média a jejich budoucnost.

Závěrečná část se věnuje kultuře a umění, respektive vstupu populární kultury do umění. Její poslední kapitola nese název Zákony médií, která kromě McLuhanovi definice médií obsahuje Média představují z autorova pohledu širokou kategorii vztahující se na veškeré lidské výtvory. Každé médium chápe jako extenzi nějaké lidské schopnosti (např. kolo je extenzí nohy).Zabývá se zde především otázkou, jak média ovlivňují člověka a společnost. Dochází k závěru, že technologie nelze zkoumat přímo, jelikož jejich účinky jsou podprahové.

Za tímto účelem vyvinul tzv. koncepci tetrády, ve které se snaží formulovat zákony médií a vytvořit nástroj k predikci jejich vývoje. Každé nové mediální technologii přisuzuje tyto čtyři účinky: amplifikaci (zvětšení), archaizaci (zastarávání), aktualizaci a inverzi (zvrat). Mluví zde o figuře, která poutá naši pozornost a pozadí, které ač zůstává pro člověka skryté, je skutečným dějinným hybatelem (např. satelit: A/ figura - intenzifikuje globální informační směnu, B/ pozadí - archaizuje jazyk obrazy (analogické digitálním), C/ figura - aktualizuje světový rozhled, jako dříve kompas, D/ pozadí - jeho inverzí jsou ikonické fantazie). Skryté pozadí elektrického věku spočívá v jeho schopnosti navrátit sociální interakci prostřednictvím elektrické komunikace do přítomnosti. Kultura se zároveň při každém postupu do nového věku vždy ohlíží zpět do věku předešlého (zpětné zrcátko), který získává ve vztahu k novému pozadí i nové významy.

Výběr z díla představuje poměrně rozmanitý celek, ve kterém čtenáři naleznou autorovy klíčové koncepty. Autorův styl je hutný, vyniká vysokou koncentrovaností informací a originalitou. Často používá metafory, aforismy, a argumentaci podtrhuje názornými příklady. Teze jsou předkládány v rychlém sledu, často bez návaznosti, což vede k tomu, že celek může působit poněkud roztříštěně.

http://fss.muni.cz/

Použité zdroje: Infosophy: Socio-technological Rendering of Information [online]. [cit.2007-06-28]. Dostupný z WWW: http://www.kmentor.com/socio-tech-info/archives/000282.html. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit.2007-06-24]. Dostupný z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan

marshall_mcluhan.txt · Last modified: 2018/03/19 16:57 by milos-vojtechovsky