User Tools

Site Tools


letni_semestr

poněšice

tisková zpráva bubny

25. květen od 17 hodin?

místo: Památník Ticha Bubny Nádraží Praha - Bubny

název

Zátory subsonické č.376

site specific intervence pro nádražní budovu a okolí stanice Bubny

Jiří Rouš, Matěj Šenkyřík, Nikola Klinger, Martin Janoušek, Vendula Guhová, Miloš Vojtěchovský a hosté

hosté: Ondřej Vavrečka (zamotá a zabručí) a …

Centrum audiovizuálních studií FAMU

Akustické vlny kmitající ve frekvenci okolo 16 až 20 Hz lidský sluch není schopen vnímat. Ovšem některé jiné bytosti - třeba velryby, sloni, hroši, nosorožci, okapi, nebo aligátoři - se mezi sebou ve tomto zvukovém spektru domlouvat dovedou. Památník Šoa v budově železniční stanice Praha-Bubny byl nazván Památníkem ticha. Vznikl jako připomenutí tisíců lidských bytostí, kterým byl status člověka odepřen. Za poslední velké války odtud odjižděly transporty Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Zvuková intervence, připravená v rámci festivalu Přechodné zóny vibruje na prahu viditelnosti a slyšitelnosti a vznikla přímo pro topografii i psychogeografii tohoto temného místa.

připravilo Centrum audiovizuálních studií FAMU s podporou Institutu intermédii a ve spolupráci s Památníkem ticha - Nádraží Bubny:

program:

Matěj Šenkyřík: Fuga pro hluboké frekvence Skladba …pro pajšl

Jiří Rouš:

Martin Janoušek:

Vendula Guha:

Nikola Klinger:

Jakub Krejčí:

Miloš Vojtěchovský: vrčáky/vrtule

meteorologická píseň pro vyvolání bouře motet pro vrtulový orchestr a kloktot

koncept: pokud možno co největší ensambl v prostoru před kolejištěm, nebo na různých místech kolejiště improvizuje, nebo podle partitury provádí připravenou kompozici pro vrčáky/bullroar, které se roztáčí na provaze nad hlavou a vytvářejí hluboké tony (potenciálně kombinované s kloktáním).

píseň je rituál věnovaný klimatickým změnám a rozšiřování pouště

nástroje: vrčáky a provázky

ALTA

termin potvrzen 14. června od 20 hod

přechodné zony místo: PAMÁTNÍK TICHA BUBNY http://www.bubny.org/en

INFRASONIC EVENT

PLUS bullroar https://youtu.be/kUO6ulYS-XM

http://prechodnezony.blogspot.cz/

událostí na různých místech v Praze poslední víkend v květnu - od pátku 25.5. do neděle 27.5. 2018.

Akce mohou mít formu performativního vstupu, dočasné instalace, zvukové procházky nebo jiných 'partizánských' zásahů do zvukového prostoru města.

Podmínkou je práce se zvukem/hlasem ve veřejném prostoru, zvukem jako kritickým nástrojem, konkrétním místem a jeho zvukovým prostředím, kulturním, urbanistickým a socio-politickým nastavením. /publikem různého složení (návštěvníci festivalu, místní obyvatelé, náhodní kolemjdoucí..)

Festival bude probíhat 'pirátským' způsobem, bez institucionální podpory.

Posílejte prosím krátké anotace s místem, kde by akce proběhla na prechodnezony@gmail.com nejpozději do 1.5.2018. __ The festival will take place as a series of sound events at various locations in Prague during last weekend of May - from Friday 25.5. till Sunday 27.5. 2018.

The events may be performances, temporary installations, sound walks or other 'guerilla' interventions in the sonic space of the city.

The condition is to work with sound/voice in public space, sound as critical tool, specific location and sound environment, cultural, urbanistic and socio-political setting, /with different kinds of audience (festival visitors, locals, passers-by ..)

The festival will be held in 'pirate' DIY way, without institutional support.

Pleas send your proposals (short annotation and a place, where the event would be performed to prechodnezony@gmail.com until 1.5.2018.

studio Alta

https://www.altart.

14 -června


CO BUDEME DĚLAT DÁL?

MOJE DCERA SE VE TŘETÍ TŘÍDĚ UČÍ COSI JAKO ZPĚTNÉ VAZBĚ, AUTOREFLEXI: DOSTALA ZA ÚKOL NAPSAT JAK SAMA SEBE VNÍMÁ, CO JÍ JDE, CO BY MOHLO BÝT LEPŠÍ, JAK SE JÍ CO POVEDLO, NEPOVEDLO, CO BY CHTĚLA ABY SE JÍ VEDLO LÍP, CO JÍ VADILO NA SOBĚ A OSTATNÍCH V KOLEKTIVU, JAKÁ JE JEJÍ DOBRÁ VLASTNOST, JAKÁ MÉNĚ DOBRÁ, ATD.

SKVĚLÝ POKUD NĚCO PODOBNÉHO SE VE ŠKOLE BUDE PĚSTOVAT DÁL A DŮSLEDNĚ, třeba se NAŠE SPOLEČNOST Z ROZDROBENÝCH, ROZHÁDANÝCH PONÍŽENÝCH A UBLÍŽENÝCH pomalu PROMĚNI VE SPOLEČNOST, kde UŽ DEPRIVANTI NEBUDOU MÍT TAKOVÝ USPĚCH JAKO DOPOSUD

NAPIŠTE dolů NĚCO: SEBE-HODNOCENÍ: JAK SE VÁM TO CO DĚLÁTE (V RÁMCI STUDIA, DÍLNY), DAŘILO? CO BY JSTE DĚLALI JINAK? CO JSTE POSTRÁDALI? CO MÁ CENU? CO JE SPÍŠ ZBYTEČNÉ?

POZOR: PRÁCE NA HORIZONTECH JE JEDNÍM faktorem, NEBYLO TO TO HLAVNÍ.. BYLO TO JEN CVIČENÍ

#FF4040|we will have to shift to english

JIŘÍ

Mám rád naši dílnu. Minulý rok jsem jí měl radši (nutno nebrat osobně!!!). Měla živější vnitřní dynamiku, víc jsme si, mám pocit, tak nějak vzájemně rozuměli. Asi jsme se víc znali navzájem. Ale to bylo. Ale může to být nějak jinak ale znovu. A nebo nemusí - samozřejmě. Čím se k tomu dostat nevím. Věřím ale, že se to objeví a otevře, že na to společně přijdeme, že se poznáme. Společný zážitek jak říká Martin je důležitá věc. Každé úterý k tomu máme malou příležitost a měly bychom jí využívat. Co se týká sdílení nejsem si jistý kvalitami prostoru IIM. Ano můžem si tam pustit projekci můžem si tam pustit zvuk a svítít a tak vůbec, ale mám pocit že střídat IIM s prostorama osobníma by mohlo být nápomocno mít k sobě blíž, lépe poznat, trochu se obnažit. Navrhuji, že by jsme nezávazně mohli jednou za čas dílnu uspořádat v jiném prostředí. Malé vybočení. Osobní prostor. U někoho doma či na nějakém místě, které je pro někoho (může to být i někdo z nás) důležité či atraktivní. Procházky jsou prospěšná praxe. Horizonty byla akce příjemná, pro mě až překvapivě i se všema neduham a všem Vám za ní děkuji. I u lidí měla myslím velmi pozitivní dopad. Ale jak už bývá mým zvykem tvrdit, na můj vkus to byla událost příliš čistá/oficiální, ale to je pochopitelné a jasné. Ocenil bych vyvážení nějakou prašivostí, nebo zabahněností. Možná by jsme měli jet na tramp a nebo na freetechno. Co se mé práce týká, mám značné potíže s rozhodováním. Když už se něco dějě tak je mi fajn, ale když mám říct tohle bude takhle, nebo takhle a chci udělat tamto, zkoumám toto a tak dále, jsem z toho dost vyřízenej. Teda nějak to dokážu ale nerad veci zpeňuju. Mám rád když tečou. Z jistého hlediska radši pracují ve skupině, pak to pro mě není tak strašný, paradoxně pak dokážu říct jak si myslim že by něco mohlo být (mohlo je důležitý). Nebo prostě pak něco dělám a ono z toho pak něco vyleze, ale to nění moc dobře uchopitelný institucionálně a tak vůbec. Vlastně asi strašně nerad dělám pevný veci, něco co přetrvává, mám rád veci co se stanou a pak tak nějak umřou a zbyde jen vzpomínka. No a když už otevíráme zpětnovazebné kanály tak si myslím, že je důležité, aby jsi sem přispěl i ty Miloši. Zařazuji tedy do seznamu, sic hodně pozdě, i prostor pro tebe.

MARTIN

Na Horizontech bych změnil jen to, že bych nepromítal své první video Horizonty a naopak to druhé Metro bych prodloužil tak o minutu. Enormní plátno totiž úspěšně hrálo s náplní a formou videa. Až zpětně mi došlo, jak to bylo fajn a jak méně je mnohdy více.

Co se týče Obrazů vnějšího světa, cítím, že bych potřeboval více konzultací s lidmi se stejným zájmem o naznačená témata. Prostě to mnohem více teoreticky napadat a konstruovat.

Celkově bych na CASu uvítal více umělecké intervence ve veřejném prostoru, např. instalace se sociálně-politickou tématikou apod. Rád bych se i více aktivně podílel na těchto akcích. Jo a myslím si, že by nám všem prospěl nějaký silný kolektivní zážitek, ale ten snad brzy nastane našim pobytem na Kvildě.

Cenu má rozhodně pořádání současných akcí typu Horizonty, s možností atypického promítání a rozjímání nad problémy a aspekty moderního člověka a jeho prostředí.

Cenu nemá přílišná mluva a skutek utek. Viz. spory s děkanem. O našich technických možnostech se asi ani nemá smysl vyjadřovat.

http://impakt.nl/channel/videos/curated/craig-baldwin-spectres-of-the-spectrum-1999/

VIET

MATĚJ

Ahoj, rád na dílnu chodím, a jsem rád, že se do letního semestru rozrůstáme!

Co se týče mě, kromě toho, že mi minulý semestr hrozně rychle utekl, mě trochu mrzí, že občas nestíhám věnovat patřičný prostor věcem, které bych chtěl realizovat. S tím souvisí, že přes všechna úskalí spojená s realizací, velmi oceňuji možnost něco v rámci dílny realizovat (loni DUP, letos Horizonty…).

Vnímám, že mým hlavním problémem je jistá neschopnost vlastní projekty diskutovat ve fázi promýšlení. Koncept mi často slouží spíš jako stanovené hranice, ale dokud něco neudělám, nejsem schopen moc říct (a poté to často bývá lepší jen o trochu), navíc mi poslední dobou občas trvá vůbec začít. Jsem spíš naslouchací typ, a když se pak pro něco rozhodnu, dělám věci na první dobrou. Myslím, že se stále potřebuji zlepšovat v prvotní sebereflexi a schopnosti odstupu před vlastními věcmi, ale to je na celý život, a vaše názory toto často mohou do jisté míry suplovat, takže díky!

S tím souvisí, že přestože jsem v jádru individualista, vnímám dílnu jako možnost pro kolektivní práce, což mi “dá více” než pokračovaní v individuálních počinech. Z tohohle pohledu oceňuji jakoukoli kolektivní zkušenost, jen mi prosím musíte v takových chvílích říkat, pokud něco tlačím moc svým směrem! Do budoucna bych se také rád víc pokusil dílnu “stmelit”, a třeba se pokusit i o něco více společného. Souhlasím s Jirkou s vyzkoušením jiných prostředí dílny než IIM/FAMU, aspoň ze začátku (samozřejmě pokud bychom se rozhodli něco realizovat, pak bude IIM super). Ještě si mimochodem velmi cením Nikolova pokusu o uspořádání Kvildy, doufám, že to klapne!

NIKOLA

Ahoj, nejdřív musím říct, že nesnáším psaní, mám z toho téměř hrůzu, mám pocit že většina toho co chtěl člověk sdělit, se v psané formě překroutí až ztratí. Literatura je samozřejmě něco jiného, teď čtu Bernharda a Bolaňa, doporučuji rozhodně.

Co se týče mojí práce, tak je to neustálý boj; s množstím témat, která chci zpracovat, nešťastnými náhodami, které někdy prostě zabrání aby se něco udělalo, s mojí vrozenou leností. Taky strach z hromady práce, nestíhání a podobně, ale myslím, že vzato kolem a kolem, je to zatím celkem v pohodě. Budu Vám toho teď víc ukazovat, v lednu jsem toho dost napráskal. Zajímavé je, že když člověk na něčem takovém pracuje a má toho plnou hlavu, tak neustále vidí kolem sebe věci, které se zdají být tak podobné, občas i objektivně, myslím. Pár zajímavých věcí co jsem viděl v poslední době..

Get out - Tenhle horor vykrádá uplně ty samé filmy co já, ve svém projektu… Legenda o Suramské pevnosti - Paradjanov, The Fog - Carpenter, Člověk z mramoru - Wajda, Stalker a v neděli jdu na Andreje Rubleva, všechno jsou to pecky…

Jinak jsem smutný ze situace ve škole, zemi a na světě, myslím si, že škola potřebuje, víc než cokoliv jiného, hromadu dobrých experimentálních filmů…

Z dílny mám dobrý pocit a taky pocit toho, že teď se to teprve pořádně rozjede, ženský element nám rozhodně prospěje, jako čemukoliv, myslím…

Sociální život, mimo sociální sítě, rozhodně potřebujeme, ale bojím se, že s výletem na Kvildu je to nahnuté a tím se asi moje vůle cokoliv organizovat vyčerpá…

Nikola

KUBA

Jistou sebereflexi jsem si udělal již během návštěvy reality v Berlíně. Pokusím se sem něco v rychlosti napsat.

Tento školní rok jsem se vracel na několik prezentací do ČR. Týkalo se to projektu Dominium na soutěži Transmit, kde jsem se poprvé seznámil s projekční plochou CAMP, podruhé jako VR na Dokumentarnim fetivalu v Jihlavě. Považuji za chybu, že jsem tam nejel a nevstřebával zdarma akreditaci a sociální prostředí. Jen jsem to připravil a spěchal za údajnými povinnostmi v Berlíně. Někdy mám pocit, že umřu sám, tak bych se měl tedy snažit ještě víc.

Prý má ten projekt větší smysl než osttní, částečně asi ano. Každopádně jsem nejvíc spokojený s jeho poslední formou v Horizontech, kdy se vplynnulo v autonomní video. To je zpracované technikami, které sami o sobě umožnují mojí širší práci se složitějšími okolnostmi. Dokud nebudeme mít ve škole Hardware na vývoj Virtuální Reality, pak si nezaslouží o tom projektu tak mluvit, ani jako o zájmu o tento produkt a toto produktové odbytiště. Bylo hezké vyrobit to pro zapůjčený prehistorický headset, ale považuji to spíše za výstřelek, i když to rád znovu upravím

Tak mnohem důležitější zkušenost mám s živými vizualý, s kterými jsem byl ve spolupráci na Lunchmeat festivalu.. Dokonce si tím jsem schopný něco vydělat. Je to produkování pro další osoby, nebo spolupráci a to je dobře. Mám pocit, jako kdybych nepracoval celé dva roky během Mg studia v divadle, tak jsem se mohl v dané oblasti více šířit. Trefné mi připadá i volení softwareu a hardwaru, které tyto věci umožńují, případně otevíají nové dveře. (pakticky hned po tom co jsem si koupil nový laptop v Listopadu 2016).

Mrzí mě tedy, že jsem namísto chatrných Pure Data nepoužíval MaxMSP, s kterým jsem se mohl učit v Neměcku a na HAMU. Že jsem hledal open sourcová řešení, místo toho, abych na Windows stroji prostě zkomponoval nějaký funkčnější celek.

Během dalšího semestru bych rád splnil moje již vytyčené preentace - spolupráce. I tak bych chtěl zvládnout na dílnu chodit.

Nechtěl bych se znovu omamovat frázi o projektu dominium nebo o špinavé VR. Rád bych uskutečnil můj původní záměr závěrečné práce, tedy Audiovizuální performance. Bavím se zde o technikáliích, protože to je život. A nechci pracovat za mizerné peníze pod někým, komu jsem naprosto ukradeý.

Bylo by fajn ucelit jako doominium vve videu, i v nějaké suverenní formě i mé jisté Live Interaktivní vystoupení nebo co z toho bude, každopádně ot má rozpracovaný background. Live unity multiprojekce + quadro zvuk.

Rád bych udělal něco angažovaného, štve mě co vidím, že se děje nebo to co se může stát. Snad je legitimní ustálit se ve společnosti vč. práce vlastní zdatností, ale i tak bych ideálně v nějaké formě chtěl reagovat, i když přemýšlím o formě, která by dílo dokázala šířit masověji. Chtěl bych zvládnout vyvinout např. aplikaci pro mobil, ke stažení, apodobně. O těch myšlenkách a záměrech budu rád hovořit, ale nezbývá mi další měsíce nic jiného než tvořit mé nutné prototypy a věci, z kterých bych rád vypracoval i mojí čistě osobní věc. Rád budu uvažovat o spolupráci, i když je někdy jednodušší udělat si vše raději sám, tak pokud to bude mít logiku, smysl nevím.

Chtěl bych být schopný dojít na dílnu, nekouřit příliš a zase hbitě odejít… Co se mi nepovedlo tu asi psát nebudu, protože bych mohl psát ještě hodně dlouho. Možná jen to, že bych měl určitě míň snažit zmenšit mé schopnosti a raději se s lidmi poflakovat a popíjet častěji, abych navazoval kontakty tím správným způsobem. Souvisí to s Berlínem, ale Praze je to stejné. Ale jako by to bylo vlastně jedno. Asi se to nikdy zásadně nezmení, tak ať aspoň nekteré věci za to stojí nebo k něčemu jsou nebo dokud nebude víc peněz… tak nevím zda to obsahuje nutné odpovědi, případně to ještě doplním…. marketing a propagace, lži a falešné úsměvy, spolupráce a individualita, jisté sebevědomí, jakože bar? ne to ne

některé věci se mi vrací jako flashback každý den.

návrhy možných spoluprací:

- 14th Quadrennial

- teoreticky aplikace pro mobil / pc, vč. finální distribuce

- využití Motion Trackingu (pokud to lze realizovat v IIM) a animace postav a 3D scanning

- Multiprojekce, Ambisonic a Audiovizuální performance

VENDULA

Vrátila jsem se z Varšavy s chutí do věcí. Získala jsem tam trochu jinou perspektivu, mírně se mi zvýšilo sebevědomí. Dělala jsem tam záměrně trochu jiné věci, než jsou běžné/možné CASu: performance, bustu, koláže, videocvičení založené na spolupráci a kompozici, učila jsem se s MAX/Msp na Uniwersytetu muzycznym. Ta místní škola (AVU) funguje zase trochu jinak, má odlišné zázemí, lidé mají jiný výchozí bod pro vytváření věcí, přestože některé výsledky pak můžou být podobné. Začala jsem víc vnímat přidanou hodnotu CASu - v tom, jaký druh tvůrčího prostoru vytváří, který není samozřejmý, a v tom, jak je napomezí.

V lednu se ve mně silně zformulovala potřeba toho, že se chci naučit brát iniciativu sama ze sebe a nečekat na to, že s ní přijde někdo zvenčí. Nechci dělat už jen věci na základě školních zadání, s nápadem na poslední chvíli, ale mít záměry víc dopředu a navenek. A najít si vedle školy práci na půlúvazek v oboru.

Víc jsem se začala soustředit na zvuk, jsem teď často na HAMU, učím se s MAXem, chtěla bych vytvářet něco živě a zapojovat do toho i svůj hlas.

Z prvního setkání dílny jsem měla dobrý dojem + mám pocit, že se od vás mám co učit a okoukávat. Vytvořit společně nějakou událost, třeba v Punctu (jak říkal Kuba) a fungovat navenek, určitě cenu má. A souhlasím s Jiřinem, že chození do osobnějších prostor a třeba i společný vaření/jezení a pobyt na slunečním světle je přínosné a podnětné.

Mám radost, že se na CASu začínáme bavit, a takové nápady jako společný výlet jsou najednou reálné.

ZhIJUNG SONG

zsong01@mica.edu www.zhijunsong.com

Project on water and rivers

Ideas and Design:

The project is to connect in multichannel installation field recordings from Vltava(Prague) and Huangpu River(Shanghai). Meanwhile it engages the participants’ interactivity with sound. In this multi-channel installation, audience can walk around the space constructed by sound and their position in this field will control the distribution of the volume in the four speakers standing at each corner on a reverse way: when audience come closer to one of the speaker, the sound will gradually escape far away. Their movement will also trigger different soundtracks.

Technology:

processing, kinect V2, speakers, MAXMSP

Concept:

Water and river have important meaning in a culture. Especially in China, people call their hometown river ‘mother’ in the country. It is a spiritual representative of a nation. It also appears in ancient tales, in folk songs, or in documents and literature.

Based on the similarity of these two cities based on the river, the project will mix up the sound from both two spaces and to create a virtual land by sound. The recordings include soundtracks from these two rivers, city traffics at the waterfront, ecologies resides in both cites, and dialogues from different languages.

“Po příletu do Prahy před několika měsíci mne napadlo, jak propojit zvukovou krajinu Prahy a Šanghaje. Začala jsem pořizovat nahrávky z Prahy a sbírat nahrávky z Šanghaje: zvuky dopravy na nábřeží, říční ekologie, hlasy chodců a vodního ptactva. Šanghaj je symbolem moderní metropole Dálného východu, zatímco Praha je symbolem kontinuity tradice Západu. Instalace ale nespočívá ve srovnání zvukových krajin dvou měst, ale pokusila jsem se o propojení obou zvukových obrazů: sloučením zvukových portrétů dvou měst vzniká nový prostor, který není identický ani s Prahou ani s Šanghají. Je to hybridní sónický prostor, tvořený vzpomínkami na pobyt na břehu řeky, na atmosféru gigantického říčního ekosystému. Zhijun Song, Praha 2018

Zhijun Song / 宋芷君 (nar.1996 v Changzhou Jiangsu Province v Číně) je studentka katedry Výtvarného umění, interaktivního designu a umění na Maryland Institute College of Art, v současné době stážistka Centra audiovizuálních studií (CAS) na FAMU. Žije v Šanghaji a Baltimore v USA. http://www.zhijunsong.com

Internativní instalace vznikla v Centru audiovizuálních studií a ve spolupráci s Institutem Intermédií a katedrou skladby HAMU. Děkujeme galerii SmetanaQ za možnost uspořádání prezentace, pedagogům Miloši Vojtěchovskému, Sáře Pinheiro, Jakubovi Hyblerovi za podporu a CET za studijní výměnný program, díky kterému jsem mohla hostovat na letní semestr na FAMU

Leah Barclay https://leahbarclay.com/

Andrea Polli https://sites.google.com/andreapolli.com/main/andrea-polli

Harries/Heder Collaborative https://vimeo.com/51067374

tuesday 10. check the system

MILOŠ

letni_semestr.txt · Last modified: 2018/05/16 15:55 by milos-vojtechovsky