This shows you the differences between two versions of the page.
Next revision | Previous revision | ||
gottfried_wilhelm_leibniz [2017/10/18 14:25] milos-vojtechovsky created |
gottfried_wilhelm_leibniz [2017/10/18 15:02] (current) milos-vojtechovsky |
||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
+ | Gottfried Wilhelm Leibniz | ||
+ | |||
+ | německý filosof a matematik (1646 - 1716) | ||
+ | |||
propracoval dvojkovou (binární) soustavu, základ pozdějších počítačů (nebyl to úplně jeho objev, binární systém nacházíme v indickém dávnověku i čínské Knize proměn, s převodem textových řetězců na dvojková data přišel v roce 1605 Francis Bacon). | propracoval dvojkovou (binární) soustavu, základ pozdějších počítačů (nebyl to úplně jeho objev, binární systém nacházíme v indickém dávnověku i čínské Knize proměn, s převodem textových řetězců na dvojková data přišel v roce 1605 Francis Bacon). | ||
viz Wikipedia EN | viz Wikipedia EN | ||
- | Gottfriend Wilhelm von Leibniz (1646-1716) chtěl nejprve doplnit Blais Pascalův počítací stroj schopností násobení a dělení. To se mu nedařilo, a tak se rozhodl raději pro zcela nový návrh počítacího stroje. V roce 1673 sestrojil vlastní stroj, ve kterém použil válec se stupňovitým ozubením, známý také jako tzv. Leibnitzovo kolo. Výsledkem byl počítací stroj, který dokázal pracovat s 5 až 12-místnými čísly, a splňoval tehdejší požadavky matematiků. Jeho principy se používaly ještě dalších cca 300 let. | + | Gottfriend Wilhelm von Leibniz (1646-1716) chtěl nejprve doplnit Pascalův počítací stroj schopností násobení a dělení. To se mu nedařilo a rozhodl se raději pro nový návrh počítacího stroje. V roce 1673 sestrojil vlastní stroj, ve kterém použil válec se stupňovitým ozubením, známý také jako tzv. Leibnitzovo kolo. Výsledkem byl počítací stroj, který dokázal pracovat s 5 až 12-místnými čísly a splňoval tehdejší požadavky matematiků. Jeho principy byly používány dalších cca 300 let. |
Leibniz je autorem i teoretického konceptu calculus ratiocinator, myšlenkové konstrukce univerzálního počítacího stroje, který dovedl k praktičtější podobě Alan Turing. | Leibniz je autorem i teoretického konceptu calculus ratiocinator, myšlenkové konstrukce univerzálního počítacího stroje, který dovedl k praktičtější podobě Alan Turing. | ||
Line 9: | Line 12: | ||
Monády jsou body. To znamená, že vlastní prazáklad jsoucna jsou bodové substance. Tento základ tedy není kontinuum. Zdá se to být v rozporu se smyslovou zkušeností, látky se nám zdají jako rozlehlé kontinuum. Leibniz tvrdí, že tento smyslový dojem klame. -- viz kvantizace při digitalizaci dat | Monády jsou body. To znamená, že vlastní prazáklad jsoucna jsou bodové substance. Tento základ tedy není kontinuum. Zdá se to být v rozporu se smyslovou zkušeností, látky se nám zdají jako rozlehlé kontinuum. Leibniz tvrdí, že tento smyslový dojem klame. -- viz kvantizace při digitalizaci dat | ||
+ | |||
+ | *[[genealogie_komputacnich_aparatu]] |